Jak byt promotérem – Kidney Trauma & Sýček in Deutschland

tour-plakos-2
Pěknej plakát. Ano, tam dole v pravým rohu je napsaný Mnichov. A ano, začal jsem fušovat do přeshraničního promotérství. Další skill vedle dávání věcí do lednice a kouření cigaret v sedě.

Když se mě Dojč z NAABu a Kidney Trauma někde někdy v létě ptal, jestli bych byl schopen udělat koncert v Mnichově, tak sem mu samozřejmě řekl, že jo. Po kýblu jägermeistra většinou odkejvá každej všechno, že jo. Navíc jako zkušenej promotér (ne) přece jen vim, jak se v tom chodí. Navíc mám jako poradce Paliho a ten taky umí chodit.

Tajně sem doufal, že se na to samozřejmě vyserou a pojedou turné po Finsku a zajet si do Mnichova bude taková ta věc, kdy si řekneme „Škoda, že to tentokrát nevyšlo, příště už určitě! Haha, LOL, jdu kadit, objednej mi zatím ještě jedno pivo“. Když s tim přišel po druhý střízlivej, byl můj přirozenej instikt, se s nim sundat tak, že druhej den bude zaneprázdněn hledáním bot a na rozhovor si nevzpomene. I když Dojč neumí pít panáky, tak si to furt bohužel pamatoval.

Když došlo na lámání chleba (věc, kterou těžce nesu jako pečivo) a měli naplánovánou tour se Sýčkem (budějcká kapela s nesmrtelným hitem “Je to jen kokot, do tvýho srdce”) do Francie a zpátky, tak s tim přišel znova. Protože pečivo většinou tvrdne už druhej den a mě už je přeci jen 31, tak sem si řekl, že jako tvrďák už z toho nemůžu vycouvat. A nevycouval – frajersky jsem začal obepisovat všechny kluby, který sem kdy v Mnichově navštívil (1), jestli by nechtěli za 0€ uspořádat koncert, kam přijdu já a lidi z kapely. Co čert nechtěl, řekli jo. Očividně na světě existujou větší zoufalci než já a moji přátelé. Podmínka byla, že to nesmí bejt moc nahlas a konec nejpozději v deset. Inu řekl jsem si, že jelikož chodím normálně spát v devět, tak už i tak je desátá přes čárku, ale i tak to dám. Sem přeci jen tvrďák. Co se týče náročnosti kapel, tak to byl zatim můj nejoblíbenější koncert: rider neobsahoval nic a poté co jsem jim vymluvil veganskou stravu, kterou jsem nahradil ničím, tak jsme plácli.

Tak jsem tedy začal s plánováním celé akce, což spočívalo v tom, že ustelu gauč a udělám ultra vtipnou pozvánku, která okouzlí i Thomase Müllera, kterej přijde na koncert a po koncertě si se mnou půjde zakopat. Přeci jen sem v patnácti udělal 100 nožiček.

Když jsem udělal na Facebooku událost, tak jsem to rozeslal mezi všechny své mnichovské přátele (1) a ti odřekli. Inu nedalo se nic dělat, byznys je byznys. Když nastal den D, tak volám okolo čtvrtý Dojčovi, jak to teda vypadá, protože přejezd z Francie přeci jen nějakou dobu trvá. Už ve čtyři mi říká, že maj skluz a budou rádi, když přijedou na osmou.

elv3de558_mil201_soccer_italy_0917_11
Tak jsem v pět, jako každej den, zavřel Excel, a šel do klubu si pokecat s provozákem, že je teda jakoby možná dost velká šance, že to teda neklapne, načež na mě vytáhnul formulář jak formule od německy OSY, kam sem se nakonec podepsal jako Palijo a vydal se čekat na bar.

Okolo šestý sem chtěl zjistit polohu jejich vozidla a tak sem zkoušel volat. Nedostupný. Lehce nervózní, ale stále dobře promotující, jsem sehnal čísla na 7/8 lidí v dodávce. Bohužel všech 7 lidí hodilo stav baterie z vokna a tak byli komplet nedostupný. Provozák začal být nervózní, že těch šest lidí, kteří na facebooku dali, že dorazí, by mohli bejt zklamaný. Poté co jsem mu vysvětlili, že to jsem já a 5 členů účinkujících kapel se trochu uklidnil. A po další třičtvrtě hodině jsem se konečně dovolal!! Očekávaný příjezd dle navigace 21:30. Po krátké reflexi, zda má smysl vydnat cajky na to, aby se zaply a zase vyply, jsme společně došli k závěru, že tato akce asi nemá budoucnost. Pravděpodobně s ní zemřelo moje přeshraniční promotérství. Myslim, že by na mě Apačka byla hrdá.

Nehledě na tento neúspěch se rozhodli Kidney Trauma vydat jejich první dlouhohrající plotnu (doufám, že se to uchytí), která mimochodem je dost dobrá. Vlastně se rozhodli už dlouho před tim, ale to nevadí.

11333729-plotna-na-palacinky-400-mm-krampouz-1.jpg
Škoda, že už jsem napsal tolik slov a nechce se mi psát recenzi ještě na tu desku. Tak jen ve zkratce. Ve složení Markétka (basa), Dojč (Markétky kluk) a Bejbiš (klasicky po budějovicku nahnán zase za bubny) nahráli sedmiválovku, která je k sehnání tady na bandcampu. Psychadelickej shoegaze, kterej ve mě spouští touhu po hraní automatů. Ale takovou tu hezkou tohou, takže tomu dávám sedm a půl melounu z deseti!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s