PODCAST: Wejwar 7, part 1

Well, hello there.

Tentokrát nepřišel pan Petřík, ale láhve vína. Jak přišly, tak odešly – do nás, bohužel. Tak trochu Bylo nás pět. Dobrá zpráva je, že jsme díky nim měli co povídat a napovídali jsme toho na tři hodiny, takže za pár dní přiletí part 2. Špatná zpráva je, že jsme díky nim měli co povídat a napovídali jsme toho na tři hodiny, takže za pár dní přiletí part 2.

Troufnu si říct, že part 2 bude již zřejmě apokalypsa. Jak je zřejmé, ani já jsem ji neslyšel a co se dělo, se moc nepamatuji. V první části jsme se věnovali vcelku urputně letošnímu Lunchmeatu, co si tak pamatuji, a taky jsme trochu zabeefovali na Frost. Co se týče dalších témat, které se zřejmě objeví v oné druhé části, tam už teda vůbec, ale vůbec netuším o čem jsme mluvili a doufám, že to taky nikdy nezjistím.

Ale abych to už nezdržoval: do přišel pro písničky v časech, kdy my dva debilové mlčíme, pak vězte, že během dvou částí zahrají k poslechu a tanci:
Jacques Green / Corbin / Belief Defect / Visionist / vnuk Evy Pillarové Moa Pillar / The Death of Anna Karina / United Nations / Antwood / Kilner a jeho alter ego Blawan / IAMX (LOL, but vážně) / Tobacco / Memotone / Thrupence / Brokenchord / Finn McNicholas

A nezapomeňte lidičky do komentářů napsat co si o tom myslíte a hlavně lajk a subscribe.

Thisismenotthinkingofyou

Dobré den.

Poslední týdny jsem opustil své techno vody a vydal se opět lovit do království kytar. V rámci ninja skills jsem tak na internetu objevil Thisismenotthinkingofyou, což je sólo projekt jednoho maníka z Derby, tedy z Ďolíčku, když tam hraje Slavia.

Shaun Hancock vyplivl strašně moc EP během pár měsíců a docela se uvedl na screamo/emoviolence/post-hardcore scénu. Je to hezký, rychlý a bez nápadu, přesně jako můj sex. V roce 2015 ale angažoval další kytaru a hned na následující The Limbic System jde vidět ráznej posun dopředu. Vlastně je to EP dost boží. Třeba jako domácí sekaná, nebo boloňský špagety. Někde mezi tím. Ale jestli máte rádi pizzu, tak je to dobrý třeba jako Diavola nebo Hawai. Nebo jako makrela, jestli máte rádi ryby. Kdo nemá rád ryby a jí třeba čokoládu, tak je to víc jako Nestlé. No prostě.

Jelikož si kluci na skramz scéně nelámou moc hlavu s délkou (já třeba taky ne, viz. kalhoty), EP jsou pár minut dlouhý – takže jsem Vám do balíčku hodil posledních 6 EP, přičemž poslední dvě (The Limbic System, 2016) a Thalamic Incongruity (2017) jsou příslibem, který mě donutil volajkovat všechno na facebukách a sledovat, co bude příště.

Stahujte ze ZIPPYSHARE nebo z telegram channelu.

Naschle.