WIFE – What’s Between (respektive teda vlastně radši Stoic EP)

Obrázek

Nevim co se to děje, ale mám takovej pocit, že mě letos hudební průmysl chce akorát tak nasrat. Začlo to Frusciantem, vo kterýho brzo asi zlámu všechny hole a pokračovalo La Dispute, který najednou dostali nutkání „hrát na tu kytaru míň riffů a míň používat mluvený slovo a míň řvát a vůbec víc zpívat a vlastně by se rádi naučili i péct bábovku a všichni si pořídí činčilu, protože neví co to je, ale zní to jak jedna jejich písnička.“ Už nevim kde, ale přísahám, že sem tohle někde čet. Zklamání za zklamáním.

WIFE v tomto nasíracím procesu obstojně pokračuje. Kytarista a zpěvák z irský post-black metalový (to je metal, hranej černochama, který vlastně už černoši nejsou) kapely Altar of Plagues vydal v roce 2012 vynikající EP Stoic. Nutno podotknout, že pod hlavičkou WIFE má jeho hudba s metalem společnýho asi tolik jako Lenka Kořínková a zdravá výživa – Stoic je totiž temný dubstepově laděný melancholický elektro s lehce přitepleným zpěvem. Přitepleným právě tak akorát, takže Stoic nezní jako soundtrack k reklamě na parfém od Kosteleckých Uzenin, ale je to normální deska pro fajnšmekry. Tadle fošna (podle minulý recenze tomu teď tady asi tak říkáme) zaujala dokonce i lidi z TriAngle records (vydává tam namátkou Forest Swords, Holy Other, Balam Acab, Clams Casino a pán všeho temna ze dna hrnce – Haxan Cloak), což neni až zas takový překvapení, protože Stoic je tak dobrý, že sem na sebe normálně vylil barel vody.

Po podepsání u trojuhelníků dostal WIFE nabídku na dlouhobrousící fošnu, která se neodmítá ani když máte rozbitej hoblík – jako producent se totiž jednak nabídnul sám Haxan Cloak a druhak Roly Porter, jehož Life Cycle of a Massive Star z minulýho roku je neuvěřitelně hutný album, který hlavně nepostrádá dynamiku (takže pecka jak z broskve). Tento fakt samo o sobě u mě vyvolal tak velký těšení, že sem asi dva dny nesral. Sraní bylo o to jednodušší, když sem se konečně k albu před nedávnem dostal – průměrnej sranec (muj sranec byl oproti tomu famózní), kterej se Stoic má společnej tak poloměr cédéčka, na kterej si ho budou vypalovat tlustý striptéři pro přípravu na mistrovskej mejdan sparťanskejch kopaček. Jak proboha mohli Haxan Cloak a Roly Porter něco takovýho dopustit? Ne, že by to bylo tak strašný – musim přiznat, že to mám právě puštěný se staženým zvukem a zároveň k tomu mám ve sluchátkách fotbal a dá se to přežít. Horší je fakt zklamání a pádu někam na dno průměrnosti. Je možný, že to s počtem poslechů získá na kvalitě, ale taky je možný, že budete mít nutkání jít si koupit takovýty rozepínací kalhoty, opalovací krém a dát si do pokoje tyč. Což je vlastně v pohodě, pokud jste pěkná buchtička.

stoic

Proto sem se v průběhu psaní rozhod, že sem radši dám Stoic. Aby z toho tady nebylo nakonec skladiště hoven.